Tuhle fotku mám rád z několika důvodů. Připomíná mi, že především z malých radostí se skládá náš osobní svět. Že nemusíme vždycky jít na hloubku, abychom byli šťastní. Stačí mělčina, dostat se lehce pod hladinu.
Pokračovat ve čtení
Petr Wagenknecht
Autor fotografie
Více na jeho webu
Tohle plácání u břehu není žádná sázka na jistotu, naopak jde o něco nevšedně dovolenkového a léčivě blahodárného. Nové světy, slunce, uklidňující šplouchání moře.
Je tam hledání, je tam náznak sportovního nasazení, jsou tam rovná záda i dřep. Je tam kruh, jako symbol nekonečna, jednoty a dokonalosti.
Vidím tam harmonii a zároveň zvědavost, napětí něčeho nedořečeného. Je tam nadhled a doufám, že i humor. Dvě ženy a dva muži jako v Manetově Snídani v trávě :-)
Ať jste profík nebo hobík, inspirujte ostatní a dostaňte se do společnosti skvělých fotografů. Pomáhejte s námi.
Chci přidat svou fotografii