Michal “Osel” Osinin na spines v Rogers Pass, British Columbia. Tenhle spot jsme našli, když jsme šlapali na úplně jinej vrchol, abychom ho dali žlabem do jiného údolí. Z vrchu jsem si všiml tohohle skvostu po tom, co se udělalo na pár minut okno. Jakmile jsme se vrátili domů a zjistili, že tam fotku ještě nikdo neudělal, bylo jasné, že si tam pro to musíme jít. Než se nám sešly podmínky, tak to zabralo 2 měsíce (sněhové podmínky, viditelnost, lavinová předpověď). Než sem z Revelstoke dojedeš, zabere to hodinu a to nikdy neodhadneš, jak bude. 3krát jsme to otočili nebo šli někam jinam. Jen dojít k tomuhle místu zabere cca 90 minut. Přístup taky ze startu není úplně jednoduchej. Musíš se vyškrábat korytem potoka, které má dobrých 15 - 20 m. Když už jsme byli v údolí, slyšeli jsme spadnout pár lavin, ale nic v naší přímé blízkosti. Klasicky jsme se museli rozdělit a já šel sám na protější ridge a Osel nad spiny. Po tom, co jsme se každej dostali na svoje místo, tak jsem Oslovi musel vysvětlit, která je ta správná lajna - na to máme vysílačky, protože to se nedořveš, aby to ten druhej slyšel. Pak jsem si musel najít já svůj sjezd, kdyby se cokoliv posralo (lavina nebo pád - to se naštěstí u Osla nestává) a já bych se musel co nejdřív k Oslovi dostat.
Pokračovat ve čtení
Jára Sijka
Autor fotografie
Více na jeho webu
Jak jsme si oba byli 100% jistí, tak proběhlo klasicky “Naser to tááám!” a Osel do toho skočil. Já udělal 7 - 8 fotek a za 20 sekund nebylo co řešit. Foťák do báglu a smykem dolů, proběhlo klasický „highfive”, zase jsem mu parkrát sdělil jakej je debil a vydali jsme se zpět.
Čas byl pořád dobrej, něco kolem 11:00 h, ale už to byla asi 4. lavina, co jsme slyšeli, tak jsme byli docela nervózní. Vracíš se docela nepříjemným údolím, kdy to lítá z obou stran. Nic nepřiletělo, tak pohoda, dokud jsme nevylezli z lesa nad potok, kterým jsme šli nahoru. Ten byl komplet zarovnanej po lavině. Jen jsme se na sebe podívali: „Zapneš ten pípák?” “Ty vole, jestli tam někdo je, tak to je tak květen, až to roztaje.” Když jsem to přepl na search, tak to ani neceklo. Díky bohu!
Rogers Pass není místo s lanovkou, není tam horská služba, žádnej signál, nejbližší město je Revelstoke 90 km daleko. Nikdo ti tam nepomůže, jseš tam sám za sebe a když se něco posere, seš tam jen ty a kluci se kterýma jezdíš.
Bezpečně doma na oběd, pár piv na oslavu…Pak to ukážeš kámošům, co ani netušili, co jsme měli vyhlídlého v plánu. Tak máš pak pár týdnů na talíři: „Co vy dva jste za magory?” Že nám jebe a tak podobně. Ale všichni vědí, jakou to má hodnotu a dají ti velkej Big Up!
Ať jste profík nebo hobík, inspirujte ostatní a dostaňte se do společnosti skvělých fotografů. Pomáhejte s námi.
Chci přidat svou fotografii